<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
  <rss version="2.00">
    <channel>
      <title>Cestopisy - www.cestujeme.name</title>
      <description>Nejvíce cestopisů na českém internetu.</description>
      <link>http://www.cestujeme.name</link>
      <language>cs</language>
      <category>Cestopisní kanál</category>
      <ttl>30</ttl>
      <webMaster>webmaster@recko.name</webMaster>
      <item>
        <title>Egypt / Egypt v únoru 2012 </title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=134</link>
        <description>V neděli jsme odletěli v poledne do Egypta, oblasti Marsa Alam, tipuji ještě tak dalších 200 km pod Hurghádou. Kdysi byla Marsa Alam jen malá rybářská vesnička, nyní je  rozprostírající se středisko podél pobřeží v délce téměř 50 km. Každopádně je to pořád ještě středisko, kde je na jedné straně hotelu moře a na druhé poušť a pak široko daleko nikde nic...až po třeba několika kilometrech další hotel.    Ten náš se jmenoval Pensée Azur Resort a ležel asi 40 km od letiště. Dorazili jsme do hotelu po delší,docela už usezené cestě, asi kolem šesté večer. Ubytovali nás v pravém křídle hotelu,    což jsme zjistili, bylo i nakonec moc fajn, jeikož na levé straně bylo hodně slyšet generátor vyrábějící elektřinu a některým v levé části netekla občas teplá voda. My s tím žádný problém neměli. Pokoj byl velký a čistý.    Někdo zaklepal na dveře. Nosič nám donesl naše kufry. Poučená už z domova a od jiných cestovatelů, vytáhla jsem jeden americký papírový dolar a věnovala ho s</description>
        <pubDate>Sun, 19 Feb 2012 14:52:09 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=134&amp;1329663129</guid>
      </item>
      <item>
        <title>Německo / Východním Německem na dvou kolech</title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=133</link>
        <description>První cesta,tentokrát na padesátce.
Původní cestopis z doby,kdy jsme nemohli nikam a rok před významným rokem 68 se poprvé otevřely hranice, nejdříve do NDR.Do tohoto roku jsem se zabýval různými koníčky,nejvíce asi sportem.Teprve v tomto roce mě po otevření hranic do východního Německa popadla cestovní horečka.Přišla doba dovolených,otevřela se první možnost cestování bez devizového příslibu,-na západ se pořád muselo cestovat na příslib a výjezdní doložku.                                                                                         
V květnu bylo tak pěkné počasí,že jsem neodolal a usmyslel se podniknout krátkou zkušební  cestu na malém motocyklu „Pionýr“.Vybral jsem si pohraniční oblast Krušnohoří.Přibližně 750 km jízdy na 4 dni cesty.Vyrazil jsem z Prahy přesně v poledne.Sluníčko pěkně svítilo a na obloze ani mráčku.Byl jsem pořádně navlečen,protože vzduch byl v květnu ještě dosti chladný.Sluníčko ale již hřálo.Na zádech jsem měl tašku do poloviny plnou náhr</description>
        <pubDate>Wed, 01 Feb 2012 08:11:59 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=133&amp;1328083919</guid>
      </item>
      <item>
        <title>Francie / Bretaň - země mořem a cidrem oplývající</title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=132</link>
        <description>Když jsem se před několika lety hnutím osudu a mé nadřízené ocitla poprvé v Paříži, ještě několik měsíců se mi o zářivém velkoměstě nad Seinou zdálo. Někdo ve spaní létá nad vrcholky stromů, jiný se v těch nejšťastnějších snech potápí s delfíny, já se za zavřenými víčky procházela po bulváru St. Michel, a když ráno můj francouzský sen skončil, chtělo se mi plakat. Kdo z nás dvou se od té doby změnil? Já nebo Mademoiselle Paris? Těžko říct, jisté ovšem je, že kdykoliv se v závěru pracovního týdne vydávám prozkoumat jiná místa a regiony sladké Francie, nechávám umolousanou Paříž za zády s úlevou. 

Nemocniční čekárna není místo, které by mohlo k čemukoliv inspirovat, a přece právě tam jsem v jednom ohmataném časopise narazila na článek o bretaňském pobřeží. Pláž, Atlantik a čerstvě vylovené ústřice se tak na několik měsíců, které zbývaly do příštího výletu, staly ikonami, které mi zářily na cestu do Bretaně

A tak jsme se minulý týden nesentimentálně ohlédli z</description>
        <pubDate>Tue, 04 Oct 2011 20:15:54 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=132&amp;1317759354</guid>
      </item>
      <item>
        <title>Chorvatsko / Dalmácie 2011</title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=131</link>
        <description>Bývalá Jugoslávie je pořád divoká země oplývající přírodními krásami,kde se divoká příroda notně podepisuje na charakteru lidí i způsobu života.Myslím si,že v těchto většinou hornatých oblastech nemůžou lidé tak lehce ztloustnout jako v Čechách u piva nebo v některých jiných pohodových poměrně rovinatých zemích.Každopádně se nedá krajina srovnávat s bohatým Německem či Francií,kde možno dosáhnout blahobytu poměrně snadněji.Také se zde mísí asi nejvíce v Evropě všechna náboženství a jejich stavební slohy,což zaznamenáte nejvíce v Bosně a Hercegovině. Proto došlo poměrně těžkým a složitým způsobem k rozdělení na dnešní územní celky,tj.římsko-katolické Chorvatsko,z větší části pravoslavné Srbsko udržující si azbuku a promísenou Bosnu a Hercegovinu, kde se opravdu mísí křesťanství pravoslavné i římsko-katolické s muslimskou vírou i stavebním slohem.Toto opravdu neuvidíte jinde. Když procestujete Evropu i okolí a vrátíte se do BiH,pochopíte ten mišmaš.Ať už cestujete po Turecku nebo Francii</description>
        <pubDate>Sun, 18 Sep 2011 13:33:37 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=131&amp;1316352817</guid>
      </item>
      <item>
        <title>Itálie / Řím</title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=130</link>
        <description>Týdenní výlet do Věčného města

29.8.2011 jsme s maminkou ráno popadly své kufry, Student Agency se nechaly dovézt na letiště Ruzyně a po trošku zmateném Check-in se jaly korzovat odletovou halou a plánovaly následující dny. Letadlo ČSA letělo přesně, dostaly jsme bagetky a pití a mamince, která letěla poprvé v životě, cesta utekla velice rychle, neb měla celou hodinu a půl nos přilepený k okénku. Trošku mě zmátly na letišti Fiumiccino, kde jsme se bez jakýchkoliv kontrol zastavili po vláčení davem až u pásů se zavazadly. Zlatá EU :-). Na kufru jsem měla jako poznávací znamení obrázek hada, kterýžto během cesty z letadla na pás záhadně zmizel, velice ohleduplně odloupnut- no jo, jsme v Itálii :-). 
Venku nás čekalo vedro, davy lidí,autobusů a taxíků, vše se přeřvávající  navzájem, kufry se míjeli kolečko na kolečko a my se, proplétajíc davem, jaly hledat shuttle bus do centra. Nebyl to žádný problém, jak se záhy ukázalo. Před halou stál pán v oranžové vestě a vykři</description>
        <pubDate>Mon, 05 Sep 2011 15:13:39 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=130&amp;1315235619</guid>
      </item>
      <item>
        <title>Itálie / 2000 kilometrů do Kalábrie</title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=129</link>
        <description>Náš odjezd do Itálie

Letošní start o posledním červnovém dnu směrem Itálie probíhal podle již několik let zažitého itineráře. Ranní cesta ze severu Čech na hranice byla celkem ok a prakticky nás už nic nemohlo překvapit. Počasí vypadalo slibně a svítilo slunce i když hlásili horror. Jezdíme vždy po osvědčené trase Rozvadov, Mnichov, Kufstein, Innsbruck, Brenner . . .
Tankuji pravidelně na D5 v Kladrubech a již po cestě od Plzně bylo vidět, jak se obloha zatahuje.  Netrvalo dlouho a začalo pěkně pršet.
Blbé bylo to, že jsem myslel, jak to na dálnicích v Německu za Rozvadovem  sešlápnu, ale nakonec jsem jel 80 a i to bylo na hraně. Chytil nás neskutečný liják, který se ve čtvrtek 30.6.2011 valil na CZ. Obloha úplně černá a palubák ukazoval obludných 13 stupňů ještě kus před Regensburgem. Vloni jsem u Mnichova se slovy „kurňa to je ale hic“ zapínal klimu. Po poledni se počasí začalo umoudřovat a kousek před Innsbruckem jsem sjel na sjezdu ve Wattens a natankov</description>
        <pubDate>Sat, 20 Aug 2011 18:07:06 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=129&amp;1313863626</guid>
      </item>
      <item>
        <title>Švédsko / Velká cesta divočinou</title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=128</link>
        <description>JMÉNO: Martin alias Trochy mladší
VĚK: 30 let

Už dlouho jsem plánoval nějaký delší cyklistický výlet. Můj nejdelší výlet na kole byl čtyřdenní a to Greenway Praha Vídeň anebo Dunajská cyklostezka z Pasova do Melku a zpět do ČR.
Zatím k tomu nebyla žádná příležitost, protože v práci vás prostě na tak dlouho většinou neuvolní.

A tak se neočekávaně příležitost naskytla, jelikož mě vyhodili z práce kvůli nadbytečnosti a tak jsem při odchodu dostal tzv. zlatý padák neboli odstupné. Léto před dveřmi, ideální věk, zdraví a fyzička a navíc budu mít dovolenou placenou. Hurá na přípravy.

Plánoval jsem si cirka za měsíc vyrazit a tak jsem sháněl, co se dá. Za prvé kolo do pucu plus přikoupit další doplňky. Za druhé napsat seznam věcí na cestu a postupně tyto věci připravit. (seznam na konci cestopisu) Za třetí naplánovat trasu. 

Když jsem měl vše připravené, vyrazil jsem na zkušební jízdu v plné polní. Doporučuji absolvovat</description>
        <pubDate>Sat, 30 Jul 2011 11:32:54 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=128&amp;1312025574</guid>
      </item>
      <item>
        <title>Itálie / Itálie 2010 - Kalábrie, Sicílie: 2. ČÁST</title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=126</link>
        <description>Pokračovaní 1. části cestopisu Itálie 2010 - Kalábrie, Sicílie

10. den
Dnes nás budí v 8 hodin ráno budík. Venku je pod mrakem, což se nám ale zrovna dnes docela hodí. Přišel čas dát Kalábrii sbohem a přesunout se na největší ostrov středozemního moře – Sicílii. Ostrov, který geologicky nepatří k apeninskému poloostrovu, jak by se mohlo zdát. V dávných dobách se k Itálii postupně přibližoval někde od Španělska. Díky tomu je také messinská úžina hluboká až 1000 metrů, panuje v ní poměrně silný proud (trajekty musí putovat jakoby oklikou, aby je silný proud nesnesl mimo) a na ostrově je tak odlišná fauna i flóra oproti pevninské Itálii. Je to magické místo, které nejde připodobnit k žádnému jinému regionu Itálie, ani Kalábrii. Je to dáno hlavně tím, že se zde v minulosti vystřídal nespočet národů, které zde ustavičně bojovaly o nadvládu nad ostrovem. Díky tomu je místní kultura, architektura i skladba obyvatelstva ovlivněna národy, jako byli Římané, Řekové, Normané,</description>
        <pubDate>Fri, 01 Jul 2011 18:41:32 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=126&amp;1309545692</guid>
      </item>
      <item>
        <title>Itálie / Itálie 2010 - Kalábrie, Sicílie: 1. ČÁST</title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=125</link>
        <description>Itálie 2010 – Jižní Kalábrie, Sicílie

Je to jako nemoc, velmi silná infekce, droga. Říkejte si tomu jak chcete, ale jakmile přičichnete k té exotičtější části Itálie, okamžitě jí podlehnete a nemůžete jinak, než se pro svou dávku emocí a prožitků každoročně vracet. A i tak je to málo. 
Když jsme se v roce 2008 poprvé odhodlali k cestě, která byla 2x delší, než cesty na naše dosavadní dovolené, netušili jsme, do jakého začarovaného kruhu jsme se to dostali. To jsme pocítili až po tehdejším příjezdu. Od té doby každý rok vymýšlíme, škudlíme a hlavně se už od podzimu neskutečně těšíme na naši další návštěvu jižní Itálie. 
Nejinak tomu tedy bylo i v roce 2010. Přeci jen nás ale čekaly dvě velké změny. Tou první bylo, že jsme v průběhu let našimi historkami, fotografiemi atd dokonale naočkovali naše blízké kamarády, kteří se rozhodli tento roadtrip absolvovat s námi a to stejně jako my, v kultovním dvoumístném roadsteru Mazda MX-5. Tou druhou změnou oproti dosav</description>
        <pubDate>Fri, 01 Jul 2011 18:38:07 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=125&amp;1309545487</guid>
      </item>
      <item>
        <title>Itálie / Stodvacítkou na jezero Como.</title>
        <link>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=124</link>
        <description>Po několika letech objevování Itálie v porevolučním období devadesátých let,kdy jsme měli za sebou už návštěvu Benátek,východního pobřeží až do San Benedetta del Tronto a západního pobřeží v okolí Spezie jsme se rozhodli vydat do Itálie potřetí a protože se nám při prvním výjezdu velmi líbilo u jezera Lago di Garda,spojili jsme příjemné s užitečným a rozhodli se navštívit další jezero Lago di Como.Při té příležitosti se podíváme do rétorománského Švýcarska do údolí Engadin a Svatého Mořice.Byla to cesta poměrně přímá směrem jihozápadním přes Železnou Rudu,Mnichov,Ga-Pa do rakouského Imstu a Landecku,přes hranici do údolí Engadinu.Ze Svatého Mořice jsme v serpentinách sjeli do italské Chiavenny a odtud po západním okraji jezera Como až do města Como,které je městem určujícím název celého jezera.Protože však naše zestárlá stodvacítka mlela z posledního a už několik let se vydatně přehřívala,takže se muselo během cesty přitápět za účelem chlazení,nebyl tento výlet co se týče dopravy zrovn</description>
        <pubDate>Tue, 23 Nov 2010 09:16:26 GMT</pubDate>
        <guid>http://www.cestujeme.name/cestopisy.php?view=detail&amp;id=124&amp;1290503786</guid>
      </item>
    </channel>
  </rss>


