Přestože většina z vás už byla v USA a to možná né jednou, tak bych ráda zde popsala Spojené státy z pohledu člověka, který tam občas cestoval služebně, ale také projel USA všude, kam míří většina Evropanů.
Nejlépe si myslím, že moje pocity vystihne věta, kterou bych umístila jako titulek - STÁTY SPOJENÉ ILUZÍ ZBAVENÉ. Neznamená to ovšem, že TI, kteří tam ještě nebyli a touží tento kontinent navštívit bych chtěla od návštěvy nějak odradit, naopak si myslím, že každý by měl aspoň jednou za život tuhle zemi vidět.

"Jsem nesmírně rád, že jsem se tam podíval, ale žít bych tam rozhodně nechtěl....." zněla nejčastěji odpověď mých kamarádů a známých poté, co jsem se na ně po jejich návratu z USA obrátila s otázkou, jak by své dojmy z pravě absolvovaného pobytu shrnuli do jedné věty.
Před odletem si musí každý hlavně uvědomit, že země jako Evropa a USA se nedají nikdy srovnávat. Stařičká Evropa je trochu důstojnější, konzervativnější a váženější ve svých tradicích a bohaté historii. V USA se vývoj ubíral trochu jiným směrem - nejsou stejné, lepší ani horší - jsou prostě jiné. Na první pohled tolik rozdílů není, ale po pár dnech zjistíte, že jiné tam je snad všechno. Vodovodní kohoutky, záchody a klikami počínaje, přes architekturu (základním stavebním materiálem je dřevo), plavky (koupací úbory amerických pánů sahají obvykle až po kolena a plavky českého střihu jsou zde většinou považovány za projev homosexuální orientace), hřbitovy až po mentalitu a životní styl. Auta, telefony, obchodní schůzky, věčný shon, reklamy, air-condition, coca-cola všude, konta a bezhotovostní placení i za jedno pivo, fast-food, hlavní strava 40 % národa, řada pojistek nutných pro život a v neposlední řadě TV, která má více, jak 50 stanic.
V zemi absolutní svobody jako by chyběla svobodná volba životního stylu. Člověk je stále závislejší na věcech, které život sice zpříjemňují, ale vnitřní svobodu oklešťují.
Každý musí počítat s tím, že většina Američanů je proti Evropě mnohem konzumnější, pozitivněji naladěná, průbojnější, energičtější a hlavně vysoce sebevědomá. Zároveň jsou však povrchnější a namyšlenější. Je to prostě "úplně jiná rasa" .
JIné jsou i silnice a dopravní předpisy, a především dopravní značky. Vlastně až na "stopku". Naštěstí se dá jejich význam odhadnout bez toho, že se je musí člověk učit. Mimochodem ve Státech je získání řidičského průkazu otázkou několika hodin a také jeho cena je asi osmkrát nižší než u nás.
Mít automobil je ve Státech téměř životní nutností. Nikoho nepřekvapí, že každá rodina vlastní minimálně dva vozy. Celá země je pro auta jak dělaná a nasvědčuje tomu vše, od nízké ceny benzínu až po kvalitní systém dálnic. Dálnice jsou až osmiproudé i desetiproudé, vedou všude a umožní pocítit velký prostor této země.
Žádný jiný národ na světě necestuje tolik, jako obyvatelé USA. Našinec se nerad stěhuje, nerad mění zaměstnání, své známé, Američan naopak nevydrží někde více jak 10 let.
Koho ovšem v USA unavuje řízení nebo ucpané silnice v okolí milionových aglomerací, použije k dopravě vlak, autobus a nejvíce letadlo. Cestování železnicí je pohodlné. V některých soupravách najdete zařazeny vyhlídkové vagony, které mají sedačky obráceny směrem k oknům, takže se kocháte krajinou bez bolesti páteře a vykroucení krku. Cestování americkou železnicí je však drahé. Výrazně levnější je cestování s některou z autobusových společností. Nejznámnější a největší z nich je Greyhound. Pro cizince je výhodné zakoupit si permanentní 4,7,15 nebo 30 denní jízdenku, která opravňuje k neomezenému množství jízd po celých Státech. Tento způsob cestování je realitivně pohodlný a příjemný, v žádném autobuse nechybí klimatizace či toaleta. Pokud je některý ze spojů plně obsazen, společnost okamžitě přistaví další autobus. Autobusem lze přejet celé Státy v podstatě bez zastávek a cesta z jednoho pobřeží na druhé tak netrvá více než 80 hodin. Kdo má více peněz než času, může použít letadlo, které stejnou vzdálenost urazí asi za pět hodin. Hustota leteckých linek stejně jako rychlost a relativní dostupnost tohoto způsobu dopravy je důvod, proč mnoho Američanů nejradě létá.
Cestování vlakem, autobusem a letadlem má ovšem jednu nevýhodu. Žádný z těchto dopravních prostředků vás nezaveze na místa, která patří k nejhezčím - národní parky a krásy přírody. K většině z nich se dostanete pouze autem.
Jinak většina amerických měst si je podobná jako vejce vejci a málokteré z nich může nabídnout nějaký architektonický skvost, soubor památek apod. Známé rčení o vyjímkách potvrzujících pravidlo však platí i zde a v šedé uniformitě většiny amerických měst se určitě dá najít alespoň desítka vyjímek, které za návštěvu rozhodně stojí. Třeba New York, Washington, D.C., Chicago, Los Angeles, San Francisco, San Diego nebo New Orleans. Každé z těchto měst dělá Ameriku Amerikou.
Takže poznat USA rozhodně stojí za to, ale žít bych tam nechtěla už jenom proto, že peníze jsou tam vším. Kdo je umí vydělat, má pravdu, úspěch, obdiv a správnou životní filozofii.
Amerika je zkrátka jiná. Říká se jí také Nový svět. Jsem moc ráda, že jsem ji mohla několikrát poznat. O "novém" světě mám však svou vlastní představu.