OÁZA KOUSEK OD SPLITU
Nenávidím každoroční davovou hysterii kolem dovolených, kterou vytváří všechna média (mám pocit, že někdy zaplacené cestovními kancelářemi), nemám ráda hromadné zájezdy a kolektivní "grilování" těl na přeplněných plážích. Toužím strávit vždy svých pár dní zasloženého volna někde u moře, ale v klidu a pohodě. Protože jsem od svých 10-ti let trávila část prázdnin u babičky v Tivatu (dříve vše bylo pouze Jugoslávie), tak i dnes si udělám aspoň jednou za dva či tři roky čas a vracím se na pobřeží - dnes už Chorvatsko nebo Černá Hora.
Chcete klid a pohodu, mohu Vám doporučit ostrov ŠOLTU, nedaleko Splitu. Pohoda tam ovšem už není taková, jak v letech 70-tých či 80-tých min. století, ale pokud pojedete před sezónou (do poloviny června), či po sezóně (od poloviny září), tak ji ještě mohu zaručit.
Jak se dostanete do Splitu, je celekm věc výběru a kpsy každého. Tam se naloďte na trajekt (s autem nebo bez) a po hodině plavby vystoupíte na klidném ostrově.
Ostrov Šolta je z dalmatských ostrovů jeden z nejméně známých a tudíž ještě nedotčených "civilizací". Zachovává si svůj starodávný půvab i přesto, že turistický ruch zde má již 35-ti letou tradici. Jižní pobřeží je členité a tvoří je ostré, strmé skály, na něž v silném větru neustále narážejí vysoké vlny. Zcela jinou tvář má severní část ostrova s klidnými, hlubokými zálivy a většinou obláskovými plážemi. Ve vnitrozemí se rozkládá úrodná nížina, kde se daří vínu, fíkům, olivám a rozmarýnu. A všude kvete množství vzácných bylin, které dodávají zvláštní příchuť, a tím i věhlas zdejším vynikajícímu medu.
Na Šoltě si opravdu připadáte jako v oáze uvnitř hektického světa. Ostrov má pouhých 54 km2, dlouhý je 18 kilimetrů a široký jen tři. Perlička mezi dalmatskými ostrovy. Není divu, že si Šoltu oblíbil i císař Dioklecián, když v roce 297 přistál se svou námořní flotilou v zálivu Nečujam. Zřídil si tu lázně a rybářskou základnu a od té doby ostrov často navštěvoval. V 16. století na Šoltě žil a čerpal inspiraci pro svou tvorbu také chorvatský básník Marko Marulič.
Nečujam nejmladší městečko ostrova je dnes živým centrem. Najdete zde okolo 200 apartmánů, které jsou urbanisticky velmi citlivě situovány ve vzrostlém piniovém lesíku, pojmou asi 700 lidí a v dosahu je městká pláž. Hned vedle si můžete protáhnout tělo na tenisovém kurtu. Večer se tu na několika místech pod širým nebem grilují skopová žebírka, vepřové kotlety, ale hlavně ryby.
Za návštěvu ovšem stojí i ostatní městečka Šolty. Všechna dýchají poklidnou atmosférou a se svými nízkými kamennými domky a kostelíkem působí starobyle jako by se tu kdysi zastavil čas.
GROHOTE, byť to zní příliš nadneseně, je hlavním městem ostrova, největší co do rozlohy, tak co do počtu obyvatel. Na místním tržišti můžete denně nakoupit čerstvou zeleninu a ovoce a pokud si přivstanete, i ryby. Je zde skromná samoobsluha, honosně nazvaná supermarket, několik menších prodejen potravin a jakási občerstvovna, jen vzdáleně podobná hospodě. Toť vše. Žádná živá nákupní centra, žádné halasné zábavné podniky. Klid. A právě pro klid je Šolta tolik vyhledávaná.
ROGAČ je přístav pro lodní trajekty a je zde také nejvíce rušno. Odtud vyjíždějí místní lidé za prací do Splitu, sem připlouvají lodě s turisty.
V jihozápadní části ostrova, v malebném zálivu, leží prý nejstarší a určitě nejpůvabnější městečko MASLINICA - OLIVA, její název napovídá, čím se místní lidé živili (a dodnes živí). Maslinica je také název pro kamenný sklípek, většinou rotundového tvaru, jenž slouží k uskladňování a dozrávání oliv. Těchto stavbiček je po ostrově rozeseto dost a dost. Městečko si zcela zachovalo kolorit prastaré rybářské vísky s malým náměstíčkem obklopujícím záliv, kotvícími bárkami a k posezení zvoucím zápražím nízkých domečků. V místní konobě /hospůdce/ Georg vám majitel připraví skvělé rybí speciality.
KRUŠICA - to je kompletní výčet šoltských městeček. Všechna jsou malá jako dlaň a jedno hezčí než druhé. Pokud pojedete autem, na projížďku ostrova stačí pouhý jeden den, abyste ho poznali. Ovšem úplně nejlepší je přiletět letadlem do Splitu, dorazit na ostrov trajektem buď koncem května či začátkem řijna, půjčit si zde kolo (nejsou tak velká horka) a vyrážet každý den jiným směrem, což je ideální způsob, jak si užít krásy ostrova, na podzim sklizeň vína a fíků, na jaře květů mandloní a dalšího množství nejrůznějších květin. Ze shora budete shlížet do zátok plných lodí od skromných lodiček až po luxusní jachty. Při jízdě vás bude ovívat voňavý mořský vzduch, který je prokořeněn všudypřítomnými borovicemi.
Ostrované mimo sezónu si na Šoltě žijí svým po léta neměnným poklidným životem, je jich celkem okolo 1450 a většina z nich se tu narodila. Do zaměstnání na pevninu dojíždějí jen ti mladší, ale valem jich ubývá.
Dávají už také přednost pohodlnějšímu civilizačnímu životu.
Naopak někteří se na ostrov vracejí, stavějí si tu rodinné penziony a poměrně dnes už draho je pronajímají bohatším turistům.
Šolta mě vždy okouzlila, zapustila jsem v ní "kořínky" a zcela určitě jí doporučuji i vám. Je totiž málo míst, která jsou ještě relativně klidná uprostřed davové hysterie, kterou se stalo v poslední době celé pobřeží Chorvatska.