Cestopisy
Napsat nový cestopis (nejdříve se musíte přihlásit/zaregistrovat)
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Za hranice všedních dnů
Úvodem bych ráda řekla, že dovolená v zahraničí má mít v zásadě dvě funkce - poznávací a odpočinkovou. Někdo radši celou dovolenou proleží na pláži, jiný se rád plahočí po vyznačených místech. To je, jak opět říká klasik, podle gusta toho či onoho člověka.
Ovšem zdá se, že je něco v poslední době úplně jinak.
Pokusila jsem se analyzovat na základě nejen vlastních zkušeností, ale i pozorováním ve svém okolí, jak Češi tráví svou dovolenou a došla jsem k závěru, že se zřejmě mýlím se svým předpokladem, že na dovolené je hlavní si odpočinout nebo něco nového poznat. Zjistila jsem totiž, že drtivá většina Čechů tráví dovolenou v zahraničí jedním z těchto čtyř základních způsobů.
SYSTÉM JÍDLO A PIVO S SEBOU
Konzumenti tohoto způsobu dovolené se rekrutují především z nízko přijmových vrstev a venkovských oblastí a vyskytují se především v Chorvatsku. Příprava začíná již měsíc před nástupem dovolené, neboť matka rodu zavaří nezbytné množství potravin na celou dobu pobytu.
V inkriminovaný den je pak rodinná škodovka až k prasknutí napěchována jídlem, pitím, dětmi, psy, vším možným a nemožným a jede se v největším vedru a v největších kolonách směrem jih.
Po příjezdu k moři je řidič - otec rodiny zcela grogy a musí se zbytek týdne zotavovat vleže pitím dovezeného piva. Děti skotačí na pláži, ruší další odpočívající Čechy, zatímco matka obchází okolní obchody, trhy a přepočítává místní zboží na koruny.
Když jsou všechny zásoby snědeny, pivo vypito a děti přiměřeně zhnědly, je čas k návratu. Uprázdněné místo ve škodovce nahradí cenově výhodné komodity z místních trhů, většinou šunt, nakoupený shánčlivou matkou.
Poznávací hodnota této dovolené je naprosto nulová, neboť rodinka se mimo místo, kde se ubytovala, pohybovala pouze za účelem nákupu něčeho, na ostatní aktivity bylo na ní moc vedro.
Nikdo si na takové dovolené moc neodpočine - snad kromě dětí, ale ty by si rozhodně víc zážitků odvezly z pobytu u babičky v Horní Dolní nebo z nějakého dětského tábora. Jenomže pokud by 1.září nemohly ve škole pronést, že byly u moře, byly by po zbytek školního roku vyvrhelové, se kterými by se nikdo nebavil. Stejné je to i v zaměstnání otce a matky a to je zřejmě hlavní důvod, proč na tyto dovolené lidé stále jezdí.
SYSTÉM ALL INCLUSIVE
Zatímco první typ dovolené je klasicky český, toto je dovolená typická pro ty, kteří si díky demokracii trochu polepšili.
Místo výskytu - Středomoří od Kanárských ostrovů až po Turecko a Egypt.
A jak se tráví tato dovolená ? V jakékoli cestovní kanceláři si zaplatíte zájezd sakumprásk all inclucive v nejméně čtyřhvězdičkovém hotelu, v daný den odletíte a z letiště vás odveze hotelový bus na dané místo, odkud se pak celou dobu pobytu nehnete /krom předražených fakultativních výletů, které pořádá místní CK ve spolupráci s tou Vaší domácí/. Konzumenti takovéto dovolené nemají potřebu vycházet z areálu hotelu, protože je v něm vše, co potřebují ke svému životu. Slunit se chodí na hotelovou pláž, na kterou vede výtah. S místními obyvateli prakticky nepřichází do styku a pokud jsou na takovéto dovolené již po páté, dělá jim po probuzení problém si vzpomenout, v jakém státě se zrovna nacházejí. Je to ale v zásadě jedno, protože tyto hotelové komplexy jsou si podobné jako vejce vejci, servírují se v nich téměř stejná jídla, přes den je baví animátoři a večer je opět stejný kouzelník, či místní hudba.
O slunící a odpočívající klientelu je po všech stránkách postaráno, veškerý personál plní bez odmluvy jejich přání, příkazy a to je, oč tu běží.
Na takto strávené dovolené si rozhodně lze odpočinout, ale to by nesměl být český člověk, který by neměl sebou mobil.
POznávací hodnota takovéto dovolené není nulová, ale přímo záporná, protože klient - host hotelu, v civilu zaměstnanec banky, pojišťovny či reklamní agentury usoudí, že veškeré obyvatelstvo dané země je kůl, hepy, in, mladé, krásné a bezstarostné a tuto představu nám potom vnutí ve svých reklamních šotech, či nabízené celoživotní pojistce.
SYSTÉM JESTLIŽE JE PONDĚLÍ, MUSÍME BÝT V PAŘÍŽI
Dovolená tohoto typu je velmi oblíbená v Japonsku, ale i u nás má své zastánce, rekrutující se převážně u osob postižených českým humanitním vzděláním. Tyto osoby mají utkvělou touhu si ověřit na vlastní oči, že v Paříži skutečně stojí Eiffelovka a v New Yorku Socha svobody. Musí si všechno sami obejít, pečlivě vyfotografovat, doma nalepit do alba a nadepsat: "Já a Sfinga" apod.
Zájezdy s touto tématikou se sice nazývají poznávací, ale klient se na nich nedozví nic, co by si nemohl najít doma v encyklopedii. Je s nim vláčeno po všech čertech, na všechno má časový limit a pokud se opozdí, je ostatními účastníky zájezdu lynčován, protože už měli být dávno někde jinde a hltat výklad dalších zbytečných podrobností o dalších pamětihodnostech, které stejně ihned zapomene.
Taková dovolená je pro všechny zúčastněné galejemi, ale živí jejich představu o tom, jak jsou intelektuálně povzneseni nad zbytek národa.
Navíc, jak říkám je poznávací hodnota této dovolené sporná, neboť o skutečném životě v dané zemi se během ni opět nic nedozví a s místními lidmi se prakticky nesetká.
SYSTÉM PODÍVEJTE, CO DOKÁŽU
Mladí a začínající podnikatelé rádi tráví tzv. AKČNÍ DOVOLENÉ. Jejich cílem je viset za jednu ruku nad propastí, zatímco jednu nohu jim okusuje krokodýl a kolem burácí vodopád nebo jiný živel.
Akční dovolené lze trávit takřka všude, ovšem stylovější než viset za ruku v Prachovských skalách, je pochopitelně visení v Kordilliérách.
Frekventanti těchto zájezdů si svým konáním dokazují, jak jsou silní, odvážní, hbití a odolní. S kolegy se pak v kanceláři firmy, která zaměstnává samé dynamické a flexibilní mladé lidi, vzájemně trumfují, kdo z nich měl letos adrenalinovější zážitek. To je nutí vyhledávat stále šílenější a šílenější dobrodružství, při kterém se nezřidka někdo z nich zabije, čimž prokáže lidstvu dost velkou službu, neboť se ještě nestačil rozmnožit.
Osobně pochybuji, že by si někdo odpočal, visíce nad propastí, a poznávací tento způsob zájezdů také příliš není, protože okolní příroda je adrenalinovým hledačům pouze kulisou, uprostřed které se nachází ON - největší a nezdolný.
Shrnuto a potrženo - český národ převážně netráví dovolenou, aby si odpočal nebo něco nového poznal, ale aby se pak mohl chlubit v zaměstnání. Pokud by si chtěl skutečně odpočinout, trávil by dovolenou doma na kanapi, protože doma má veškerý komfort, lednici a TV při ruce, nikdo na něj nekope písek, nelezou po něm mravenci a v hotelu ještěrky a štěnice. Všechny restaurace v okolí zná a ví, kterou navštívit a které se vyhnout. nemusí nikam cestovat za mrtvolného vedra a kupovat si tam předražené místní produkty.
Pokud má ovšem touhu po poznání, je to trochu složitější.
Dnešní turistický průmysl prakticky vytvořil bariéru mezi skutečným životem v dané zemi a turistou. Prolomit tuto bariéru a dozvědět se něco skutečně nového není jednoduché, přesto jeden recept mám. Kupte si letenku do hlavního města nějakého státu, tam si v půjčovně vezměte auto a vyjeďte. Ubytujte se v místním hotýlku, choďte mezi místní lidi, do obchodu, k holiči, do hospody a dávejte se s nimi do řeči. Dozvíte se tak spoustu věcí, které nikde nepíšou v žádném průvodci.
Metoda samozřejmě předpokládá alespoň minimální znalost agličtiny a dobrá je i znalost dalších jazyků. Ve většině zemí ovšem stačí projevit snahu a místní vám vyjdou vstříc. A pokud je dobrá vůle na obou stranách, lze se domluvit i na složitějších věcech než : "Kolik co stojí, kudy se kam jede". Bohužel je však stále těžší (hlavně v Evropě) zmíněnou metodu aplikovat, neboť individuální turisté, mající vlastní představu o místě a způsobu trávení volného času jsou pískem v soukolí VELKÉHO TURISTICKÉHO SYSTÉMU, a málokde jsou vždy na vás zařízeni.
A poslední rada na úplný závěr !!
"POKUD CHCETE NĚKAM JET, RADĚJI TO PŘÍLIŠ NEODKLÁDEJTE !!!"
Seznam klidných, rázovitých a pěkných míst se rychle tenčí a jsou nahrazováni uniformní turistickou jednotností. Všude je hromada lidí a není to prý nic proti tomu, až začnou jezdit na dovolenou ve velkém Číňané. Je jich 10x více než Japonců a všichni budou mít fotoaparáty !!!
Všem, kteří dočetli až sem přesto přeji krásnou a vysněnou dovolenou a pokud by někdo potřeboval poradit, tak jsem pracovala 15 let u CK Thomas Cook v Londýně.
Úvodem bych ráda řekla, že dovolená v zahraničí má mít v zásadě dvě funkce - poznávací a odpočinkovou. Někdo radši celou dovolenou proleží na pláži, jiný se rád plahočí po vyznačených místech. To je, jak opět říká klasik, podle gusta toho či onoho člověka.
Ovšem zdá se, že je něco v poslední době úplně jinak.
Pokusila jsem se analyzovat na základě nejen vlastních zkušeností, ale i pozorováním ve svém okolí, jak Češi tráví svou dovolenou a došla jsem k závěru, že se zřejmě mýlím se svým předpokladem, že na dovolené je hlavní si odpočinout nebo něco nového poznat. Zjistila jsem totiž, že drtivá většina Čechů tráví dovolenou v zahraničí jedním z těchto čtyř základních způsobů.
SYSTÉM JÍDLO A PIVO S SEBOU
Konzumenti tohoto způsobu dovolené se rekrutují především z nízko přijmových vrstev a venkovských oblastí a vyskytují se především v Chorvatsku. Příprava začíná již měsíc před nástupem dovolené, neboť matka rodu zavaří nezbytné množství potravin na celou dobu pobytu.
V inkriminovaný den je pak rodinná škodovka až k prasknutí napěchována jídlem, pitím, dětmi, psy, vším možným a nemožným a jede se v největším vedru a v největších kolonách směrem jih.
Po příjezdu k moři je řidič - otec rodiny zcela grogy a musí se zbytek týdne zotavovat vleže pitím dovezeného piva. Děti skotačí na pláži, ruší další odpočívající Čechy, zatímco matka obchází okolní obchody, trhy a přepočítává místní zboží na koruny.
Když jsou všechny zásoby snědeny, pivo vypito a děti přiměřeně zhnědly, je čas k návratu. Uprázdněné místo ve škodovce nahradí cenově výhodné komodity z místních trhů, většinou šunt, nakoupený shánčlivou matkou.
Poznávací hodnota této dovolené je naprosto nulová, neboť rodinka se mimo místo, kde se ubytovala, pohybovala pouze za účelem nákupu něčeho, na ostatní aktivity bylo na ní moc vedro.
Nikdo si na takové dovolené moc neodpočine - snad kromě dětí, ale ty by si rozhodně víc zážitků odvezly z pobytu u babičky v Horní Dolní nebo z nějakého dětského tábora. Jenomže pokud by 1.září nemohly ve škole pronést, že byly u moře, byly by po zbytek školního roku vyvrhelové, se kterými by se nikdo nebavil. Stejné je to i v zaměstnání otce a matky a to je zřejmě hlavní důvod, proč na tyto dovolené lidé stále jezdí.
SYSTÉM ALL INCLUSIVE
Zatímco první typ dovolené je klasicky český, toto je dovolená typická pro ty, kteří si díky demokracii trochu polepšili.
Místo výskytu - Středomoří od Kanárských ostrovů až po Turecko a Egypt.
A jak se tráví tato dovolená ? V jakékoli cestovní kanceláři si zaplatíte zájezd sakumprásk all inclucive v nejméně čtyřhvězdičkovém hotelu, v daný den odletíte a z letiště vás odveze hotelový bus na dané místo, odkud se pak celou dobu pobytu nehnete /krom předražených fakultativních výletů, které pořádá místní CK ve spolupráci s tou Vaší domácí/. Konzumenti takovéto dovolené nemají potřebu vycházet z areálu hotelu, protože je v něm vše, co potřebují ke svému životu. Slunit se chodí na hotelovou pláž, na kterou vede výtah. S místními obyvateli prakticky nepřichází do styku a pokud jsou na takovéto dovolené již po páté, dělá jim po probuzení problém si vzpomenout, v jakém státě se zrovna nacházejí. Je to ale v zásadě jedno, protože tyto hotelové komplexy jsou si podobné jako vejce vejci, servírují se v nich téměř stejná jídla, přes den je baví animátoři a večer je opět stejný kouzelník, či místní hudba.
O slunící a odpočívající klientelu je po všech stránkách postaráno, veškerý personál plní bez odmluvy jejich přání, příkazy a to je, oč tu běží.
Na takto strávené dovolené si rozhodně lze odpočinout, ale to by nesměl být český člověk, který by neměl sebou mobil.
POznávací hodnota takovéto dovolené není nulová, ale přímo záporná, protože klient - host hotelu, v civilu zaměstnanec banky, pojišťovny či reklamní agentury usoudí, že veškeré obyvatelstvo dané země je kůl, hepy, in, mladé, krásné a bezstarostné a tuto představu nám potom vnutí ve svých reklamních šotech, či nabízené celoživotní pojistce.
SYSTÉM JESTLIŽE JE PONDĚLÍ, MUSÍME BÝT V PAŘÍŽI
Dovolená tohoto typu je velmi oblíbená v Japonsku, ale i u nás má své zastánce, rekrutující se převážně u osob postižených českým humanitním vzděláním. Tyto osoby mají utkvělou touhu si ověřit na vlastní oči, že v Paříži skutečně stojí Eiffelovka a v New Yorku Socha svobody. Musí si všechno sami obejít, pečlivě vyfotografovat, doma nalepit do alba a nadepsat: "Já a Sfinga" apod.
Zájezdy s touto tématikou se sice nazývají poznávací, ale klient se na nich nedozví nic, co by si nemohl najít doma v encyklopedii. Je s nim vláčeno po všech čertech, na všechno má časový limit a pokud se opozdí, je ostatními účastníky zájezdu lynčován, protože už měli být dávno někde jinde a hltat výklad dalších zbytečných podrobností o dalších pamětihodnostech, které stejně ihned zapomene.
Taková dovolená je pro všechny zúčastněné galejemi, ale živí jejich představu o tom, jak jsou intelektuálně povzneseni nad zbytek národa.
Navíc, jak říkám je poznávací hodnota této dovolené sporná, neboť o skutečném životě v dané zemi se během ni opět nic nedozví a s místními lidmi se prakticky nesetká.
SYSTÉM PODÍVEJTE, CO DOKÁŽU
Mladí a začínající podnikatelé rádi tráví tzv. AKČNÍ DOVOLENÉ. Jejich cílem je viset za jednu ruku nad propastí, zatímco jednu nohu jim okusuje krokodýl a kolem burácí vodopád nebo jiný živel.
Akční dovolené lze trávit takřka všude, ovšem stylovější než viset za ruku v Prachovských skalách, je pochopitelně visení v Kordilliérách.
Frekventanti těchto zájezdů si svým konáním dokazují, jak jsou silní, odvážní, hbití a odolní. S kolegy se pak v kanceláři firmy, která zaměstnává samé dynamické a flexibilní mladé lidi, vzájemně trumfují, kdo z nich měl letos adrenalinovější zážitek. To je nutí vyhledávat stále šílenější a šílenější dobrodružství, při kterém se nezřidka někdo z nich zabije, čimž prokáže lidstvu dost velkou službu, neboť se ještě nestačil rozmnožit.
Osobně pochybuji, že by si někdo odpočal, visíce nad propastí, a poznávací tento způsob zájezdů také příliš není, protože okolní příroda je adrenalinovým hledačům pouze kulisou, uprostřed které se nachází ON - největší a nezdolný.
Shrnuto a potrženo - český národ převážně netráví dovolenou, aby si odpočal nebo něco nového poznal, ale aby se pak mohl chlubit v zaměstnání. Pokud by si chtěl skutečně odpočinout, trávil by dovolenou doma na kanapi, protože doma má veškerý komfort, lednici a TV při ruce, nikdo na něj nekope písek, nelezou po něm mravenci a v hotelu ještěrky a štěnice. Všechny restaurace v okolí zná a ví, kterou navštívit a které se vyhnout. nemusí nikam cestovat za mrtvolného vedra a kupovat si tam předražené místní produkty.
Pokud má ovšem touhu po poznání, je to trochu složitější.
Dnešní turistický průmysl prakticky vytvořil bariéru mezi skutečným životem v dané zemi a turistou. Prolomit tuto bariéru a dozvědět se něco skutečně nového není jednoduché, přesto jeden recept mám. Kupte si letenku do hlavního města nějakého státu, tam si v půjčovně vezměte auto a vyjeďte. Ubytujte se v místním hotýlku, choďte mezi místní lidi, do obchodu, k holiči, do hospody a dávejte se s nimi do řeči. Dozvíte se tak spoustu věcí, které nikde nepíšou v žádném průvodci.
Metoda samozřejmě předpokládá alespoň minimální znalost agličtiny a dobrá je i znalost dalších jazyků. Ve většině zemí ovšem stačí projevit snahu a místní vám vyjdou vstříc. A pokud je dobrá vůle na obou stranách, lze se domluvit i na složitějších věcech než : "Kolik co stojí, kudy se kam jede". Bohužel je však stále těžší (hlavně v Evropě) zmíněnou metodu aplikovat, neboť individuální turisté, mající vlastní představu o místě a způsobu trávení volného času jsou pískem v soukolí VELKÉHO TURISTICKÉHO SYSTÉMU, a málokde jsou vždy na vás zařízeni.
A poslední rada na úplný závěr !!
"POKUD CHCETE NĚKAM JET, RADĚJI TO PŘÍLIŠ NEODKLÁDEJTE !!!"
Seznam klidných, rázovitých a pěkných míst se rychle tenčí a jsou nahrazováni uniformní turistickou jednotností. Všude je hromada lidí a není to prý nic proti tomu, až začnou jezdit na dovolenou ve velkém Číňané. Je jich 10x více než Japonců a všichni budou mít fotoaparáty !!!
Všem, kteří dočetli až sem přesto přeji krásnou a vysněnou dovolenou a pokud by někdo potřeboval poradit, tak jsem pracovala 15 let u CK Thomas Cook v Londýně.
© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (11)
Pěkně napsané i ta Amerika.Není co dodat.
..vysel jsem tam za jednu ruku a ten orel mě kloval a kloval..
Rhodos
Velmi vtipně napsané a velmi pravdivě. Asi by bylo ale lepší svůj názor a postřehy napsat do diskuze. Sem jen podotknu, že určitě je i dost velká skupina lidiček, co tráví dovču stejně jako já, na vlastní pěst, i když z vlastních zkušwností převažují právě tyto tebou popsané skupiny. A je to pro mě děsný, nepochopitelný, odstrašující, ale taky můj problém, ne jejich, oni si dovču užívají podle svých představ a mně nepřísluší je soudit, jen je prostě nechápu, asi tak, jako oni nechápou mě. Ale díky za stejné postřehy, jaké za dlouhá léta cestování mám i já.
Opravdu zajímavé a .... tvrdě reálné. Asi z 99% souhlasím, že to tak je. Ale jsme lidé různí a každý má jiné požadavky a představy o dovolenkovém čase. Mohu s klidem prohlásit, že kombinace všech typů o dovolené by mi seděla. Jsem člověk akční, který vydrží na pláži tak 2 dny a pak hurá za poznáním. Poslední 2 dny bych se klidně nechala obskakovat v 5* hotelu.
Pro Kiki - jak jsem psala výše nemám ráda hromadné zájezdy a kolektivní grilování těl na tělo na přeplněných plážích.Pokud mohu, tak jezdím ještě tam, kde nedorazila komerce cestovního ruchu a pokud se jedná o poznávání historie, tak zásadně vyjíždím v době, kdy není hlavní turist. sezóna.
Hmmm... Nedá se upřít, že je to zajímavě napsané, ale... Celkově mi z toho tedy plyne, že kamkoli a jakkoli se chudáček Čecháček vypraví, je to špatně!!!
Hmm....zajímavé. Ale nemohu s tím nesouhlasit. A docela by mě zajímalo, do jaké té skupiny patříte vy?
Zajímavý pohled, docela jsem se pobavil i když by se s některými věcmi dalo polemizivat, ale článek se mi líbí. Jen nevím, do jaké kategorie bych se zařadil. My s manželkou cestujeme autem po Evropě na vlastní pěst bez CK. Dopředu mám udělaný itinerář kde so musíme vidět, takže bych asi zapadnul do té kategorie "Jestliže je pondělí, musíme být v Paříži". Rozhodně však s sebou nevozíme zásoby potravin, přeci jen ve státech EU jsou ceny potravin srovnatelné s těmi našimi a navíc v dané zemi chceme poznat jejich kulturu, jejich potraviny a pak také chodíme do restaurací, kaváren, ubytování si zajišťujeme přímo na místě, tudíž se nedá říct, že by jsme nepoznali aspoň malinko život místních obyvatel. Takže zase tak úplně do žádné z těch čtyřech uvedených kategorií nezapadáme...
1) když vyjedu autem na rádoby levnou dovolenou, neznamená to u většiny lidí poflakování a vámi zmíněné zážitky. V mém okolí je mnoho lidí kteří autem procestovali Chorvatsko, Itálii, Španělsko a mnoho dalších...a co na tom, že si s sebo vezli nějaké to jídlo. 2) AllIncuciv - proč ne, ale i zde si dovilím tvrdit, že dost lidí i zde tráví dovolenou aktivně - proč nejezdit na výlety organizovaně ?? 3) zmínka o encyklopedii mne připdadá až zavádějící někam jinam. To bych nemusel jezdit nikam, nebo my chcete tvrdit, že jste se v Londýně nebyla podívat na Londýnské oko, Big Ben a pod - i o tomto je plno zmínek na netu a fotek nezpočítaně - nicméně i já se tam vypravil abych si dal do svého fotoalba fotku já + ... At si dovolenou užije každý jak uzná za vhodné. Jinak ale netvrdím, že na tom článku není něco pravdy-
Zajímavě napsané ale v jádru s tím nesouhlasím.
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
˝rackovamil˝ a jeho/jí aktivity
