Cestopisy z Turecka

Přišel den "D". Odjíždíme do Prahy a budeme spát u mé kamarádky Liby na Vinohradech. Naše navigace "Karel" nás spolehlivě dovedla přímo až před dům Liby, ale bohužel nebylo kde parkovat. Pražáci si všechno blokli a bylo to omezeno jakýmsi modrým pruhem. Nakonec to chvíli obíhání po Vinohradech a hledání volného místa jsme to přece jen v modré zóně zanechali a modlili se, abychom nedostali před odletem "flastr" od místní policie. S tou jsme měli už co dělat, když můj muž, domnívající se, že není vidět, střihnul křižovat na červenou. Ozvalo se za námi šílené troubení a hrozící policistka byla ... Číst cestopis

Istanbul – křižovatka kultur. Již dávno jsem měl zájem o návštěvu některých evropských velkoměst,věnovat jim trochu času a poznat jejich vyhlášené památky a atmosféru.Istanbul je jedním z nich. Istanbul,historické město na Bosporu,je rozdělen na část evropskou,historickou a část asijskou,spíše novodobou,působící jako pokračující sídliště rozrůstajícího se velkoměsta. Dnes je v modě,že různé cestovky pořádají krátkodobé zájezdy do velkých světových měst,vybrali jsme si tedy Istanbul.Má to však několik nevýhod.Jedna z nich je,že zájezd na pár dní stojí tolik co nějaký jiný k moři na ... Číst cestopis

Şile – černomořské letovisko na asijské straně Turecka. Při naší krátkodobé návštěvě tureckého Istanbulu jsme si také naplánovali poznání nějakého tureckého letoviska.Středozemní letoviska jsou dostatečně známa, Marmara se rozkládala nedaleko hotelu,rozhodli jsme se proto pro jednodenní výlet k černému moři,které známe dostatečně z Bulharska či Rumunska,turecké černomoří však není příliš známé. Vyhlášená letoviska istanbulských občanů jsou Kilyos na evropském pobřeží a nebo Şile na pobřeží asijském.V Asii jsme ještě nebyli,rozhodli jsme se pro trochu exotiky. Věděl jsem již z průvodce ... Číst cestopis

Úvodem poznámka o mě: od malička nevidím a bohužel taky nefotím. Na prvních dovolených sice fotil kamarád, ale jsou to klasické fotky. Na poslední dovolené už to bylo sice digitální, ale většinou dost rodinné. Proto tedy budu muset všechno vylíčit slovem.Všechny zmiňované cesty jsem absolvoval s cestovkami. První cesta do Turecka se uskutečnila v červenci 1991. Jelo nás celkem 6. I když už jsme předtím navštívili Rakousko a Itálii, tohle byla první delší cesta do nesocialistické ciziny. Z děčína vyrážíme ve středu odpoledne, večer přespáváme v Brně. Druhý den ráno nastupujeme u Grandu do ... Číst cestopis